“Já jsem duhová víla... a paní vod, mé oči jsou déšť a jas, to všechno vím, jsem růžově bílá…,” úplně to slyším, vysoký hlásek Hanky Zagorové střídá hluboký hlas nějakého čaroděje, tehdy jsem vůbec netušila, že existuje nějaký Petr Rezek a ten podmanivý hlas že patří jemu.

Hitovka s názvem Duhová víla vznikla v roce 1977 a mě ani tehdy, ani o deset nebo dvacet let později nenapadlo, že se s Petrem Rezkem někdy potkám. Byl krásný jarní den roku 2011, já se lopotila na greenu jedničky u nás na hřišti, ne a ne to poslat do jamky a vedle na šestce si s úsměvem na tváři dohrával osamocený golfista, tak nějak v pohodě a lehce..., zadívala jsem se skrze něj do dálky na hladinu přehrady a pomyslela si, jak je život nespravedlivej. Až dlouho potom jsem si uvědomila, že už jsem toho člověka asi někde viděla. A měsíce běžely. Přišlo léto a já toho golfistu sem tam potkala buď na recepci, nebo na hřišti. A pak jsme se jednou srazili ve dveřích a mně to konečně došlo! To asi ten náraz, vždyť je to Petr Rezek! Ten Petr Rezek. Ten čaroděj, jenž zpíval s duhovou vilou..., musela jsem se smát. Přesně 34 let poté, kdy tahle písnička spatřila světlo světa, mi ho osud nastrčil rovnou pod nos... Pomyslela jsem si, že to je  jasné znamení, a Petra Rezka (obrazně řečeno) už nepustila. Z žádosti o rozhovor se vyklubala moc příjemná hra a zajímavé povídání na terase u kafe a piva. Klid, vyrovnanost, houževnatá pracovitost, skromnost, neutuchající energie a radost z toho, co dělá..., to jsou první asociace, které mě napadají, když si na ten den vzpomenu. Mluvili jsme o všem a vlastně o ničem, protože jeden den je pramálo na to, aby se člověk vůbec trochu rozpovídal, ale i to naťukávání bylo moc zajímavé a — ... no zkrátka milé a teď doufám, že vám to slovo nezní blbě nebo jako klišé.

Jak dlouho hrajete golf?
Golf hraju tři sezony, od získání zelené karty. Rok předtím jsem absolvoval lekce u trenéra Pavla Hepnara, který byl úžasný! 

Kdo vás ke golfu přivedl?
Mám chalupu na Šumavě a právě tam jsem objevil malé venkovské golfové hřiště. Zahrádky. Místní golfisté mě zasvětili do základů této hry, brzy jsem však pochopil, že bez profesionálního trenéra začátky nemohu zvládnout.

Říká se, že z člověka se bud' stane vášnivý golfista, který tomu sportu propadne, anebo ho to prostě vůbec nechytne. Propadl jste golfu?
Celý život byl pro mne prioritou tenis. Golf mě nezajímal. Dokonce jsem nechápal, proč tenisté takového kalibru jako Ivan Lendl nebo Pavel Korda hrají s nadšením golf. Jakmile však člověk poprvé uslyší ten správný zvuk trefeného míčku, který pak letí k vytouženému cíli, je na-vždy chycen do „golfové sítě". Zcela jsem tornu sportu propadl ..., dokonce mám někdy pocit viny, že kvůli němu odsouvám důležitější věci.

Hraje i vaše paní?
Golf hraje i moje žena se zcela stejnou euforií.

Myslíte, že ženy mají jiný přístup ke golfu než muži?
Ženy mají obrovskou výhodu v jemností, kterou jim darovala příroda. Golf chce jemnost, přesnost a hlavně lehkost ..., ta je nejdůležitější. My chlapi to často, jak se říká, chceme urvat si-lou a to je chyba. Jsou samozřejmě siloví hráči, ale to je asi jiná úroveň, o které se mi ani nesní.

Často jsem vás potkávala hrát samotného, nevadí vám hrát si sám?
Hraju často sám, ale nerad. Často pak ztrácím míče, protože se samozřejmě snažím nezvedat hlavu, ale zároveň nestihnu sledovat přesně dráhu míčku. A to už nemluvím o špatném odpalu, kdy vůbec nevím, kam míček letěl. Spoluhráč vám vždy pomůže s tímto problémem. Golf je také o pohodě při hře a ta je vždy lepší, máte-li společnost.

Největší golfová výzva, nebo úskalí (já mám třeba pořád potíž se dřevem ... )?
Zahrála jste na strunu mého úskalí. Mám stejný problém — hra pětkou dřevem. A moje golfová výzva? Druhá nová devítka ve svatém Janu!

Bez čeho byste nemohl být?
Bez dobrého zdraví, doufám, že tomu tak je! Od něj se odvíjí všechno, co činí člověka prospěšným a spokojeným.

Co vám dělá největší radost nebo potěšení? 
Jakkoli smysluplně prožitý den. 

Jste bezesporu technický typ (díky svému vzdělání a zálibám v technice), pomáhá vám tenhle pohled a přístup i v golfu? 
Jsem strojař, a tak snad mám dobrý odhad, který je v golfu důležitý Byl bych rád, kdyby se mi v budoucnu alespoň trochu podařilo prodat ho při hře. 

Co se vám na golfu líbí a co nelíbí? jestli něco takového je..., já mám ráda příběhy a historii, ta starobylost a vznešenost golfu a jeho etika, to, že nás kultivuje, pokud se necháme, to se mi líbí... 
Naprosto s vámi souhlasím! Golf má svoji etiku jako málokterý sport. U nás amatérů není rozhodčí. Počítá se se samozřejmou poctivostí hráče. Golf je postaven na fair play. Lidé jsou k sobě na hřišti slušní. Golf je nesmírně soutěživý sport, hraji-li sám, tvrdě soutěžím sám se sebou. Ano, najdou se na golfovém hřišti i hráči, kteří tam svým chováním nepatří, ale myslím, že to jsou opravdu výjimečné případy.